Historie obce

Obec Přísečná patří mezi nejstarší sídelní lokality v okrese Český Krumlov a leží tři kilometry severovýchodně od Českého Krumlova. Archeologický výzkum prováděný v letech 1990 a 1999 potvrdil existenci osídlení zdejšího území již v pravěku, a to v halštatsko – laténském období.

Osada jako taková zde existovala již před založením cisterciáckého kláštera ve Zlaté Koruně v roce 1263. První písemná zmínka o Přísečné pochází cca z roku 1400, kdy byla zmíněna jako součást rájovské rychty patřící do zlatokorunského panství. Přísečná patřila zlatokorunskému klášteru i po husitských válkách, kdy si většinu ostatního klášterního majetku přivlastnili Rožmberkové. Tuto historii dosvědčují dodnes zachovalé zbytky hospodářského dvora kláštera – čp. 1, jehož obytné místnosti z 18. století jsou zdobeny hospodářskými výjevy a později i rokokovými prvky.

Příslušnost obce k rájovské rychtě je doložena také v 16. století. Od první poloviny 17. století do poloviny 18. století je doložena rychta v Přísečné. Po zrušení zlatokorunského kláštera v roce 1785 se Přísečná stala součástí schwarzenberského panství Český Krumlov a samosprávnou obcí se stala až v roce 1848. Pod její správu patřily osady Domoradice, Plešovice a Srnín. V roce 1924 byla na základě výnosu Okresní politické správy v Českém Krumlově od obce odloučena osada Plešovice. Pod správu obce Přísečná patřily dále osady Domoradice a Srnín. V roce 1931 povolil Zemský úřad v Praze odloučení osady Srnín. K obci Přísečná patřila nadále osada Domoradice.

V roce 1939 Přísečná i s osadou Domoradice připadla pod správu Okresního úřadu v Českém Krumlově. V březnu 1943 byly obce Přisečná a Srnín opět sloučeny v jednu společnou obec. Úřadovna obecního úřadu byla zřízena v Domoradicích. V roce 1945 byl v Domoradicích ustaven národní výbor společný pro obce Přísečná a Srnín. Od roku 1980 je již Přísečná samostatnou obcí v nezměněné podobě do současnosti.